Nebudeme mazat med kolem huby, nejnovější ekonomické, hospodářské, sociální průzkumy ukazují, že se situace v Rusku od rozpadu Sovětského svazu moc nehnula. I přes některé pochybné čísla, které vydává vládnoucí garnitura se zemi nevede ekonomicky vůbec dobře. Samozřejmě, že zbrojní průmysl a továrny se opět zažehly po dlouhé době a znovu produkují kvanta zbraní, to je však to jediné, co se z Ruska dá vyvézt. Samotná země ekonomicky již delší dobu stagnuje, ať už kvůli ekonomickým sankcím nebo nezvládnuté domácí situaci. Rusové to však očividně nevidí nebo spíše nechtějí vidět a tak se raději zaměřují na Ruské „úspěchy“ a záchranné mise v zahraničí.
Vývoz
Rusko vyváží ke všem svým hlavním sousedům, avšak o nějaké světové kvalitě se mluvit nemůže. Spousta oblastí obchodu ovládá ruská oligarchie se souhlasem režimu, který sama tvoří. Hlavním tahounem ruské ekonomiky je plyn, ropa a nerostné bohatství, člověk si vždycky pokládá otázku, co se stane s arabským zahraničním obchodem po ropě, měli bychom si však pokládat ty otázky, které se týkají, co se stane po ropě s Ruskem. Spoustě zemí se ani ruské zboží kupovat nevyplatí kvůli vysokým sankcím.
Dovoz
Rusko musí dovážet spoustu druhů zboží a služeb, které si Rusko samo zaopatřit nedokáže. I přes ekonomické sankce se tak spoléhá hlavně na asijskou stranu, která jej jakž takž drží nad vodou. Samo Rusko totiž moc zemědělský plodné není, i když má velká pole. Většinu času je tam mráz a půda, zvláště na Sibiři, je zamrzlá 9 měsíců v roce.
Obchodní vztahy
Česká republika díky „misijím“ Miloše Zemana navázala spoustu obchodních smluv, ale pramalého nebo bezvýznamného charakteru, který určitě ekonomiku naši nebo jejich nespasí. Samotná naše výroba nestačí zdaleka pokrýt ruský trh a je to pouze malá kaluž oproti tomu, co Rusko skutečně potřebuje. Je tak otázkou, jestli se vůbec vyplatí podnikat s východem, alespoň pro české obchodníky.
