Jestli jsem vás už trošku navnadila, pojďte se podívat na město blíž.
Hue bylo 143 let hlavním sídlem. Za zdmi pevnosti vzniklo Císařské město, které ohromovalo svou okázalostí.
S jeho stavbou se začalo v roce 1805 a desítky tisíc dělníků na něm pracovalo několik desítek let. Město samo má vlastní hradby a ještě je obklopeno hradbami pevnosti a před každou z nich jsou vodní příkopy. Proto doporučuji:
Je známo architektonickými památkami z období dynastie Nguyen, mezi něž patří Chrám literatury, Oltář nebes a především zbytky královské pevnosti. Známá je také pagoda Thien Mu, jež byla postavena na počátku 17. století.
V bráně Ngo Mon se nachází pokladna, kde zaplatíte vstupné. Brána je z roku 1833, do té doby zde stála jiná, menší a ne tolik okázalá. Tato má pět vchodů a prostřením směl vstupovat pouze císař. Dva sousední byly pro mandaríny a nejkrajnějšími vstupovali vojáci, koně a sloni.
Za zmínku stojí, že 30. 8. 1945 zde abdikoval poslední císař Bao Dai a odevzdal symboly moci-zlatou pečeť vážící 10 kg a meč vykládaný nefritem.
Mezi jezírky s rybami a kolem patníčků označujících místo pro mandaríny a další úředníky se přichází k paláci Thai Hoa, v němž stojí císařský trůn.
Zde se odehrávaly nejdůležitější obřady, přijímaly důležité zahraniční návštěvy a slavily narozeniny.
Nádvořím velkých pozdravů dojdete k Levému a Pravému domu, které sloužily k přípravě mandarínů k pravidelným setkáním s císařem.
Za návštěvu stojí i Císařské divadlo a čtenářský pavilon Thai Binh ve východní části.
V západní části areálu se nachází chrám Mieu Hien postavený roku 1822. Původně sloužil císaři Minh Mangovi k uctívání zemřelého otce, zakladatele dynastie Nguyen. V současnosti jsou v něm urny téměř všech císařů dynastie, kteří zde vládli od roku 1802 do 1945. Jsou opatřeny jmény, fotografiemi, či kresbami.
Směrem na jih dojdete k Pavilonu věčné čistoty Hien Lam Cac, kdeuvidíte stát obrovské bronzové nádoby, z nichž prostřední a největší sloužila k uctívání císaře Gia Longa. Dnes už se nepoužívají, ale plastiky, jimiž jsou opatřené, stojí za podívání. Jsou na nich vyobrazeny motivy přírody, např. hory, stromy, ale také jména psaná čínskými znaky.
Je zde pět univerzit a město je stále centrem básníků a romantiků.
Nejrozšířenějším náboženstvím je ve Vietnamu buddhismus. Architektura chrámů je velice blízká čínské.
Po druhé světové válce v r. 1945, kdy abdikoval císař, ztratilo Hue pozici nejdůležitějšího města Vietnamu, jímž se znovu stala Hanoj.
V roce 1993 bylo město Hue zařazeno do Seznamu světového dědictví UNESCO.